Schůzka
dne 18. května 1938
Tentokráte jsme se dostavily toliko 4. Já, sestra, Jířa a J. Pavelková. Ta později odešla. Zůstaly jsme se sestrou vůdkyní samy. Nejprve jsme si vykládaly o naší práci v družině. Později, když se již hodně setmělo, jsme se skrčily na otoman a sestra nám začla vyprávět kino. Byl to krásný kus. Jeho název je „Můj první bál.“ Budou-li tady také ten film hrát, půjdu se na něj podívat.
Čas nám rychle uběhl, musely jsme tedy domů. Bylo po 9. hodině. Tato schůzka se mně líbila ze všech nejlíp. Bylo tam ticho a s nikým jsme se nemusely hádat.
Lída
Dne 25. května 1938
Schůzka
Do této schůzky jsme šly s velkou zvědavostí. Měl mezi nás přijít nový bratr. Totiž nový právě né, chlapci jej již znají dlouho, ale my dosud né. Byl mezi malými sestrami a ty jej vychvalovaly až hrůza. Proto ta zvědavost. Přišel o 6. hodině.
Zklamány jsme jím nebyly. Je to hezký chlapec, a hlavně má vyřídilku na správném místě. Bylo vidět, že je to skaut tělem i duší. Mezi skauty je již od dětství. Dal nám několik návrhů, mezi nimi také návrh k propagaci skautingu divadlem a večírky. Nejprve pro sebe, pak i pro veřejnost. My jsme všechny s jeho návrhem souhlasily.
Budeme teď také trochu se stýkat s oddílem chlapeckým. Kluci dříve nechtěli nic společného s námi mít. Teď již ale na nás hledí trochu příjemněji. Budeme s nima někdy chodit na vycházky a domlouvat se signalisováním. Budeme se společně cvičit v morzeovce a v jiných signálech. Chlapci jsou sice hrozně daleko před námi, ale máme všechny snahu je co nejspíše dohonit.
Bratr nás pozval, máme se přijít podívat i do některé schůzky chlapců. On že přijde také mezi nás. Pozvání jsme přijaly s díkem, ale u kluků se neukázala dosud ani jediná. Možná že i přes nynější přátelství by nás chytli za límec a vyhodili.
Poněvadž sestra musela na večeři k přátelům, musely jsme domů. Této schůzky jsme se zúčastnily všechny. No jo, zvědavost a je silná dost.
Lída
