<- Zpět

Neděje se celkem nic nového, ač i nyní je všechno ve velkém střehu. Jak na straně Němců, tak na stranách jiných. Ke všem trampotám denního žití přibývá zvolna ještě nedostatek potřebných produktů a drahota stoupá. Jak bude dál?
Člověku neustále zní v uších písně těch, kteří si tak přáli získati „svobody“, a kteří ještě stále věří v německý ráj. Ano ráj, jen tam se může žít bez dostatku potravy a s vybájeným štěstím. Pro nás i v nás je docela jiný pojem pro tuto spokojenost. My můžem říct, že jsme žili, já jen 18 let, na samém pokraji nebe proti době nynější. Nu každý má své zdání a my s Němci je máme velice rozdílné.
Již nám bylo párkrát hůř, mně ovšem né, ale těm, kteří dříve žili v místech, jež jsou nám domovem. Ti vždy věřili v lepší příští, tak také věříme i my. Vždyť každému hrají jen na chvíli. Doufáme všichni, že tato hra na schovávanou nebude dlouho trvat a že každý dostane ze své hry takový kus, jak velký mu osud dá. Ti, kteří teď nevědí, jak by svou pýchu a své choutky roztahovali po světě, jistě urvou kousek nejmenší a i ten jim bude se zdát trpkým.
Právě nyní se začíná veřejně mluvit o choutce zabrat Protektorát. Kolikrát ještě se bude měnit pojmenování naší vlasti? Kolikrát bude ještě okraden ten lid, který přes všechnu svou bolest zůstal pevně stát na svém místě, rodné hroudě a svých domovech. Je opravdu zapotřebí tak těžké zkoušky našemu lidu, tomu malému národu, který je však kován ze železa? Vždyť my všichni, ať jsme v nynější době přiděleni ke kterémukoli ze tří států, kteří nás samou láskou rozdělili, ať se mají čím těšit, jsme věrní a milujem svou nešťastnou vlast mnohokrát více než kdykoli předtím.
Však přijde znovu den, kdy zase všichni se sejdem jako jedna rodina v zemi, ve svobodné zemi ohraničené našimi drahými horami. Bez protektorátu germánského národa znajícího jen moc a brutalitu, ale jako pevný celek, tak jak jsme zde stáli po převratu, kdy jsme dobyli své svobody.
Vždyť co se nemůže dnes stát? Boží mlýny melou pomalu ale jistě a kola osudu se nezastaví!!
Snad i nám znovu vysvitne světlo svobody!
Kopřivnice 14. června 1939

Ze vzpomínek pana Lubomíra Hanzelky
Fotogalerie 14. 6. 1939
Historický komentář

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik