<- Zpět

23.10. 1938

Po velkém táboráku jsme měli ještě táborák náš, v rokli a na koupališti. Ten jsme konali v programu slavnosti Červeného kříže. Nevydařil se nám nijak skvostně, ale veselo bylo i při něm. Bratr vůdce ani sestra vůdkyně nebyli krojovaní.

Zastupoval bratr Homola, u nás sestra Homolová. Tento táborák byl také našim posledním vystoupením veřejným, ve svobodné republice.

Nyní, když píšu tyto řádky, jsme již definitivní občané Německé říše. Tehdy, když jsme se radovali u táborových ohňů, nám ani ve snu nenapadlo, že i my budeme přičleněni říši, která pro nás znamenala od věku jen neštěstí a boj. Po hříchu jsme k ní připojeni bez boje, po zradě spojenců, kterým jsme všichni věřili, kterým jsme svěřili své životy. My, kteří jsme byli připravení se bít, bít za své právo svobody, museli složit ruce a říci „ustupujem vám!“

To bolí nejvíce, že jsme nyní přinucení žíti tam, čemu jsme se dříve vyhýbali. Snad nám dá naše „nová vlast“ dosti svobody, aspoň polovinu té svobody, kterou měli občané jiné národnosti u nás.

I za to jim budem vděční, naši lásku však nedostanou nikdy, ta bude vždy patřit tam, do staré vlasti!

Lída

Báseň
Vzpomínky Lubomíra Hanzelky
Komentář Jiřího Tichánka
Historický komentář
Fotografie ke dni 23.10.1938

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik