<- Zpět

Vytyčování státních hranic v okolí Kopřivnice dle Jiřího Tichánka

Novojičínsko sehrávalo v plánech nacistů důležitou úlohu, neboť jeho územím procházejí nejen důležité komunikační tepny, ale byl zde průmysl důležitý pro obranu státu, ať Kopřivnice, nebo Studénka – Veřovice, či Odry a také Štramberk se vzácným vápencem.

Mnichovská dohoda rozdělila československé pohraničí do čtyř pásem, jejichž hloubka byla přesně vymezena a měla být obsazena od 1. do 7. října. Do 10. října mělo být obsazeno zbývající území s německou většinou, jehož hranice měla později stanovit mezinárodní komise v Berlíně podle výsledku plebiscitu. K tomuto „pátému pásmu“ byla přičleněna také Kopřivnice. Součástí pátého pásma se staly celé okresy, případně části politických okresů Bílovec, Hlučín, Nový Jičín a Opava a části katastrů obcí Lichnova a Bordovic. Celkem žilo na území těchto okresů v roce 1930 asi 300 000 obyvatel, z toho 190 000 Čechů a asi 100 000 Němců, tedy asi jedna třetina. Nutno doplnit, že německou většinu měly pouze okresy Fulnek (85%), Odry (92%) a Vítkov (80%).

20. listopadu 1938 zasedla mezinárodní komise, která měla určit s definitivní platností novou státní hranici. Bylo například zahájeno jednání mezi komisí wehrmachtu a československými úřady o drobné úpravy hranic. Jednalo se také o posun demarkační čáry ve prospěch Československa v okolí Hájova, protože nová státní hranice nesmyslně odřízla místní dvůr od jeho polností, Němci se naproti tomu domáhali posunu hranic u Kopřivnice, protože se jim zdálo strategicky neúnosné, aby nová státní hranice probíhala hned za plotem automobilové továrny. 4. listopadu 1938 proběhla v Kopřivnici demonstrace žen a dětí u příležitosti domnělého příjezdu delimitační komise pro připojení k ČSR za účasti 500 občanů. Němci reagovali zásahem vojska a vyhlášením stanného práva. Toho roku 3. prosince proběhla také provokace českého dělnictva vozovky při předvolebním shromáždění za účasti 1 500 osob.

21. listopadu 1938 bylo ohlášeno definitivní připojení Kopřivnice k Reichu a vyhlášeno opční právo. Došlo postupně k likvidování českých spolků. Likvidaci Sokola v Kopřivnici provedl dr. Schneeweis, advokát a starosta z Příbora. Sokolský majetek, stejně jako majetek Dělnické tělovýchovné jednoty a Orla byl z valné části zničen, finanční hotovosti v pokladnách zabaveny.

Ve Větřkovicích nebylo jediného občana německé národnosti. Dnem okupace byla obec přivtělena do správního okresu Frýdek-Místek. Původně byly Větřkovice uchráněny zahrnutí do pátého pásma. Hrozná byla skutečnost, když 24. listopadu 1938 v 11 hodin byla tato obec obsazena, vytýčeny nové hranice, dosavadní starosta Antonín Buzek pověřen další správou obce, ale zavedeno ihned německé úřadování. Tehdejší řídící učitel Adolf Sevelda evakuoval školu, později však musely být všechny sbírky i písemnosti vráceny.

Dne 24. listopadu 1938
Po Mnichovu očima J. Sovadiny
Fotogalerie k 24. listopadu 1938

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik