<- Zpět

VYTYČOVÁNÍ HRANIC

1. října překročily jednotky německé armády pod vedením generálplukovníka Wilhelma von Leeba bez odporu hranice Československa. Pod dohledem vojenských pozorovatelů signatářů mnichovské dohody došlo v průběhu deseti dnů k obsazení čtyř pásem* s převahou německého obyvatelstva, které určovala mapová příloha dokumentu z Mnichova. Rozsah posledního, pátého okupačního pásma s obyvatelstvem „převážně německého charakteru“, měla určit komise složená ze zástupců Německa, Itálie, Francie, Velké Británie a Československa. Toto poslední, v Mnichově nedefinované území, však bylo plošně největší.

V území určené komisí mělo podle dohody (nejpozději do listopadu 1938) proběhnout referendum v otázce zda si obyvatelé přejí zůstat součástí Česko – Slovenska či se chtějí připojit k Německu. Od počátku jednání se však ukazovalo, že komise nepracuje nezávisle, ale pod taktovkou Hitlera, který prosazoval bez ohledu na vůli místních obyvatel „strategické hranice“. Francouzští a britští diplomaté Hitlerovo diktování přijali, neboť jim bylo ultimativním tónem sděleno, že v případě odmítnutí Německo vypoví mnichovskou dohodu. Nacisté si tak hranice vytyčili podle vlastních požadavků a slibované referendum se nikdy nekonalo. To byl i případ průmyslové Kopřivnice, kde Němci tvořili menšinu.

Od Mnichova neuběhl ještě ani týden a československá vláda byla postavena před další ultimátum, které nakonec musela opět přijmout. V této tragické situaci abdikoval 5. října prezident Beneš. „Návrat sudetských Němců do říše“ byl zpečetěn 20. listopadu československo – německým protokolem o nové státní hranici.

ZTRÁTY

Tragédie však nebyla u konce. Na řadu přišla další část československého území, které si nárokovalo Polsko a Maďarsko. V průběhu tzv. vídeňské arbitráže získalo Maďarsko území jižního Slovenska a Podkarpatské Rusi. Poláci využili oslabené pozice Československa a vynutili si odstoupení Těšínska (Bohumín, Karviná, Český Těšín, Třinec, Jablunkov…)

Během podzimu roku 1938 Česko – Slovensko ztratilo:

38 % území o rozloze 28 942, 66 km2!

36 % obyvatelstva

39,7 % větších průmyslových závodů

42,8 % zaměstnanců v průmyslu

90 elektráren

33 % orné půdy

5 200 km železnic (hlavní tah Praha – Jasina byl hranicí přerušen na šesti místech!)

atd.

Z hlediska ekonomického prošlo Česko – Slovensko těžkou depresí neboť hraniční změny narušily obchodní vazby, průmyslové závody přišly o ložiska surovin, subdodavatele, pobočky, obchodní partnery….

ZMĚNY ADMINISTRATIVNÍ

Z hlediska administrativních změn bylo okupované území začleněno do Německa jako „Říšská župa NSDAP Sudety.“ Nejvýše postavenou osobou se zde stal Konrad Henlein ověnčený titulem „Říšský komisař pro sudetoněmecká území“, který po svém nástupu zakázal všechny politické strany, jakékoliv shromažďování s výjimkou „státostrany“ NSDAP. Podíl členů nacistické strany v župě Sudety dosahoval 16 % z celkového počtu obyvatelstva, což byl v rámci celého Německa unikát. Nacistická strana ovládla s pomocí pověřených osob každou obec a prostřednictvím rafinovaných metod totalitními praktikami ovládala celou společnost. Jakýkoli protest či odpor podléhal nejtvrdším trestům. Dovršením začlenění okupovaného území do Říše se staly volby do říšského sněmu.

PERZEKUCE

Do 20. října 1938 byla okupovaná území pod pravomocí německé armády. Od prvních dnů probíhalo masivní preventivní zatýkání demokratů a odpůrců nacismu. Počet zatčených je odhadován na 10 000 osob, z nichž třetina byla transportována do koncentračních táborů.

A) ŽIDÉ

Po přičlenění k Německu začaly na obsazeném území také platit rasistické protižidovské zákony. Soužití s židovskou menšinou bylo pro nové nacistické pány nemyslitelné, židé byli nuceni odevzdat a opustit svůj majetek, který přecházel do nacistických rukou a „dobrovolně“ opustit své domovy. Pokud „dobrovolnému“ rozhodnutí vzdorovali byli odsunuti násilím. Většina židů byla donucena migrovat do zbytku Česko- Slovenska. Sudetské župě se nevyhnul ani nacisty organizovaný protižidovský teror Křišťálová noc v noci z 9. na 10. listopadu 1938, během níž bylo mj. vypáleno 44 synagog (např. Ostrava, Nový Jičín)

B) ČESKÉ OBYVATELSTVO

Od prvních dnů po podpisu mnichovské dohody bylo obyvatelstvo hlásící se k české národnosti pod silným tlakem Němců, neboť byli považováni za nespolehlivou a nepřátelsky naladěnou menšinu. Ještě před příchodem německé armády uprchlo z pohraničí do českého vnitrozemí v obavách o svůj život 120 000 Čechů. Nevítaná menšina 291 tisíc Čechů byla vystavena silnému germanizačnímu tlaku. Činnost politických stran a spolků podlehla zákazu, většina českých škol byla uzavřena, výuka podlehla germanizaci. Život českých obyvatel se stal bezvýchodným a trýznivým. O pocitech úzkosti a bezvýchodnosti vypráví ve svém deníku sama Lída….

*první pásmo – oblast jižních Čech (termín záboru stanoven na 1. a 2. říjen 1938); druhé pásmo – severní Čechy (1. až 3. října); třetí pásmo – západní Čechy (3. do 5. října), čtvrté pásmo severní Morava a Slezsko (6. a 7. října)

Dne 24. listopadu 1938
Historický komentář Jiřího Tichánka – hranice
Po Mnichovu očima J. Sovadiny

Vaše připomínky a diskuse
Kodex diskutujícího na Skautském deníku
  • Do diskuse smí přispět každý.
  • Diskutující nesmí propagovat rasovou, národnostní, náboženskou ani jinou nesnášenlivost či diskriminaci.
  • Vulgární jazyk, urážky, pomluvy či ponižování je nepřípustné.
  • Diskutér nesmí propagovat nezákonné činnosti či jinak společnosti škodlivé aktivity.
  • Propagace komerčních aktivit a reklamy na výrobky není povolena.

denik