Ze vzpomínek pana Lubomíra Hanzelky
Je mou povinností opět se zmínit o skutečnosti, jak místní občané byli vlastenecky uvědomělí, když z tehdejší mladé generace odešlo za velkých nesnází a rizik 22 branců bojovat do zahraničí. Utíkali většinou přes Polsko s cílem dostat se do SSSR, kde však vznikaly velké problémy, a proto šli dále bez peněz a prakticky i bez jídla přes Rumunsko a většinou až přes cizineckou legii v Africe a Francii do Anglie. Šli s odhodláním bojovat a umírat za svou demokratickou vlast. Bylo to vzhledem k počtu obyvatel – Čechů žilo v Kopřivnici tehdy asi 3 500 – v procentech nejvíce z celé republiky! Čtyři z nich byli letci a všichni za svou vlast položili životy. Jediný pan Hrček uhořel v tanku na ruské frontě u Kyjeva. Je neodpustitelná hanebnost komunistického režimu, že přeživší zahraniční vojáky později degradovali a perzekuovali. Tyto naše hrdiny soudili jako zrádce národa!
Musím k tomu podotknout, že v Kopřivnici šlo o chlapce vesměs z dělnických rodin, kteří šli bojovat proti Hitlerovi bez ohledu na třeba i stranickou příslušnost a o to je tato hanebnost větší a smutnější.
Listopad 1940
Fotogalerie listopad
